Češi potvrdili, že dolování drahých kovů už není v okolí Banské příliš aktuální. Po skončení mistrovství ale budou mít žně hledači čipů. Taky dobré, ne?… S týdenním odstupem čtěte reportáž o účasti české výpravy na mistrovství Evropy dorostu.

Středu a čtvrtek jen hopem – takže z mé strany čumenda na LODM v Brně, kde jsem nabral Elišku, Honzy a Tomíka, následně Kukátka, oběd (kebab) a sraz na dolním nádraží se všemi členy výpravy. Cestu do BB nám zpestřila poctivá bouřka, první z mnoha, pak akreditace a večeře – naštěstí jsme dojeli pozdě, takže jsme si odpustili dlouhou frontu :-). Večer jen krátké informatorium a spánek.

Ve čtvrtek jsme absolvovali 2 modelové tréninky. Oba proběhly v prostorech, kde jsme před 2 týdny trénovali při závěrečné přípravě, takže pro nás se nedělo nic nového (podrobnější zprávu k závěrečné přípravě hledej v dalším článku). Dopolední sprint opět v malebné kopcovité Španie Dolině, kde jsme se s Polachem (a večer i na meetinku i se zbytkem trenérů) shodli, že kvalita mapy by mohla být při závodě lepší… Odpolední lesní model proběhl v nejčlenitější části lesa nad osadou Ortúty, kde jsme před tím trénovali hned 3 x. Pro mě, Polacha a Jindru to bylo ale první hledání kontrol, a také jsem pak před klasikou sděloval dojmy, postřehy a chyby z našeho průzkumu terénu a testování postupů.

SPRINT

Na první závod jsme se vydali do Banské Štiavnice. Cestu jsme měli všichni povinnou pořadatelskými autobusy, v kterých však řidiči ani mnozí pořadatelé neznali správnou cestu do karantény, takže se nezřídka stalo, že autobus (nebo několik současně) bez mrknutí oka přejel křižovatku a sjel do vedlejší vesnice… V naší první vlně, v které museli být z nějakého důvodu i všichni trenéři, to ještě nehrálo roli (aspoň panovala dobrá nálada, když se nám pasažéři z druhé vlny vysmáli :-)), ale z jednoho z pozdějších autobusů přijeli závodníci už jen lehce nad půlhodinku před startem, což už není zrovna komfort…

Naštěstí start všichni stihli. Jak už jsem psal dřív, závodníky čekal technicky jednoduchý sprint, s jasnými dohledávkami, ale na druhou stranu se spoustou postupů s několika možnými variantami, kde chybná volba občas mohla znamenat ztrátu i v desítkách vteřin. Takže téměř učebnicový sprint… Při volbách závodníci museli uvažovat nejen o délce, ale i značné převýšení, a také podkladu, který občas zpestřil nezpevněný povrch nebo schody.

V kategorii mladších dorostenek ukázaly všechny holky potenciál na umístění do 20. místa, ale reální předpoklady se nenaplnily. Třeba Kačka Blažková se ztrátou na 6. kontrolu odpálila z průběžného 10. místa, Kačka Dolejší vystoupila z dvacítky a Terka přidala další desítky vteřin do rozpačité úvodní poloviny závodu. Obrovskou smůlu si vybrala Anička Kochová, která těsně za polovinou závodu figurovala na stříbrné pozici (17 s od průběžného zlata, ale s náskokem 26 s od průběžného bronzu), když cestou na 7. kontrolu na předposlední volbě spadla se schodů tak nepříjemně, že si zvrtla a hned následně zasedla kotník. Velká bolest, koncentrace ta tam, chybné odbočení, ztráta 3 minuty, takže pak už hlavně nějak doběhnout…

V kategorii W18 se nejvíce dařilo Elišce, která po kvalitním vyrovnaném výkonu dosprintovala pro pěkné 8. místo! U ostatních holek můžeme v mezičasech sledovat chyby nebo ztrátu čipu cestou na osmičku u Janči Semrádové, která ji odsunula z průběžného 13. místa. Kvalitně rozběhlý závod měla Janča Peterová, která však minula 5. kontrolu a verdikt byl nemilosrdný… Škoda, při troše štěstí stačilo jen natáhnout ruku.

Nejlepších výsledků jsme zaznamenali u nejmladších pánů, kde skvěle zaběhl především Honza Gajda, který si vyběhl nepopulární, ale krásné 4. místo! V jeho podání šlo o trochu pomalejší začátek, pak zrychlení na medailové pozice, ale více jak 20s chyba na poslední volbě. Škoda, od bronzu jej dělily jen 2 vteřinky! Výborně zaběhl také Ondra, který se ještě ve 2/3 závodu vyjímal dokonce před Honzou, nepříliš povedený závěr však znamenal konečné 9. místo. Slabší začátek zaznamenal Tomík, který však dál běžel vyrovnaně a dokončil na pěkném 17. místě. První třicítku závodníků uzavřel Michal.

Ve starším dorostu potvrdil své sprinterské kvality Víťa, který po subjektivně i objektivně kvalitním výkonu cíloval na 5. místě! Ještě malinko lépe si v průběhu závodu vedl Jonáš, který se dlouho pohyboval na bronzu, pak okolo velké bedny. Při seběhu na 12. (předpředposlední) kontrolu mu však větvička strhla čip a než ji společně s ruským kamarádem nalezli, uplynula asi půlminuta… Honza Rusin měl dobrý úvod, pak však průběžně ztrácel až na konečné 26. místo. Závod vůbec nesedl Jáchymovi, který hned na jedničce nabral velkou ztrátu a do cíle už následovalo jen trápení.

Kompletní výsledky sprintu najdete zde.

KLASIKA

Tentokrát nás bus dovezl do karantény na první pokus a my jsme se ocitli na stejném parkovišti v Ortútech, odkud jsme na protější kopec vybíhali na většinu tréninků během závěrečné přípravy. Poněkud stísněný prostor příliš nepřál stavbě mnoha stanů, tak jsme v tom našem poskytli azyl ještě belgické výpravě. Dostatek místa nebyl ani pro parkující autobusy, o čemž se přesvědčilo auto, do té doby poklidně parkující vedle našeho stanu…

Podle modelu i staré mapy jsme čekali technicky náročný závod. Tratě se však po jednoduchém začátku vyhnuly nejčlenitější pasáži a několika většinou středními až delšími postupy prokřížily nejzarostlejší a nejkopcovitější část lesa. O chyby však nebyla nouze, část postupů nabídla spoustu voleb, jinde byla nutná pečlivá middlová realizace okolo čáry. Takže opět pěkný závod, který dokonale prověřil připravenost.

Našim závodníkům se však příliš nedařilo. A tentokrát těžko budeme hledat nějaké výmluvy. Mezi mladšími dorostenkami ukazují mezičasy postupné nabírání vteřin a minut po celý průběh trati. Výjimkou byla Anička, která měla rychlý začátek, několik velkých chyb ji však odsunulo minimálně z velké bedny. Jsme však rádi, že se jí podařilo dnes už betelně zatejpovaný kotník vůbec rozběhat… Nejlépe tak doběhla Terka na 22. místě. Kvalitu v kategorii W18 ukázala Janča Peterová (v polovině závodu dokonce 3.), která se však chybou připravila o odpolední vyhlášení na velké bedně. Konečné 12. místo bylo pro český tým nejlepším výsledkem tohoto závodu… Také ostatní holky se nevyvarovaly chyb a postupně nabíraly ztráty na umístění ve 3. a 4. desítce.

Mladší pánové dokázali opět všichni doběhnout do 3. desítky, ale výrazný výsledek jsme tentokrát nezaznamenali. Nejblíž k němu měl opět Honza, když i přes minutovou chybu držel v třetině trati průběžný bronz. Pak si však narazil koleno, což na několik postupů znamenalo omezenou schopnost pohybu… Nakonec ještě vyválčil slušné 15. místo a o necelou půlminutku předstihl Ondru, který se jinak po většinu závodu pohyboval v první desítce. V případě starších pánů se do dvacítky dostal jen Jonáš, který výborně začal, ale poté postupně ztrácel až na konečné 15. místo, se ztrátou jen 1:46 na velkou bednu. Také Honza s Jáchymem podali relativně vyrovnané výkony, které však stačily na umístění v 3. desítce. Jejich sousedství ve výsledkové listině narušil Plamen. Víťu z podobných pozic odpálilo několik větších chyb.

Takže večer před banketem si odbudeme nepříjemnou premiéru, když při vyhlášení nezatleskáme ani jednomu českému závodníkovi. Výsledky klasiky čtěte tady.

ŠTAFETY

Na banketu jsme naladili tak akorát. Dobrou zábavu pořadatel včas utnul. Pak ještě poslední postřehy z TLM a spánek. Ráno nás čekalo opět brzké probuzení a odjezd, tentokrát přímo nahoru pod shromaždiště na Suchém vrchu. Naši společnou prohlídku koridorů nakonec stihly i naše třetí úseky z poslední vlny autobusu a já jsem cítil, že se týmu nechce odjíždět s prázdnou… Bylo taky na čase :-).

Tratě se kromě těch nejdelších sice opět vyhnuly nejčlenitější pasáži, ale i tak byly dost náročné, pestré a zajímavé na to, aby se adekvátně chybovalo. …Celkově musím konstatovat, že v lese (a ve městě) bylo po všechny závodní dny vše v pořádku, tratě byly opravdu pěkné, takže je vhodné vyseknout pořadatelům, ale i Adamovi Chromému, coby IOF Adviserovi, velkou pochvalu…

Kačka Dolejší rozběhla mladší dorostenky naprosto s přehledem, v kopcích se možná trochu trápila, ale jinak podala výborný výkon a předala jako pátá se ztrátou 2:37 na vedoucí Finky. Na druhém úseku Terka udržela naděje a předávala na konci skupiny holek bojující zhruba o 3. – 7. místo. Finišmenka Anička nás trochu potrápila chybkou před diváckou kontrolou (která byla vidět), pak také chybným odběhem za diváckým průběhem… Při stoupání na sběrku však důrazně předvedla, kdo je tady nejrychlejší a holkám nedala šanci. První bronz!!!

Dívkám z W18 rozběhla Eliška, která však v cíli nebyla spokojená s mapovým výkonem. Přesto rozběhla naprosto hratelně na 9. místě se ztrátou 3 min na průběžně vedoucí Rakušanky. Druhý úsek kvalitně zvládla Maky, která příliš neztratila a vytáhla český tým na průběžné 6. místo s nevelkým odstupem na medaili. Na posledním úseku Janča Peterová v boji s nejsilnějšími soupeřkami udržela 6. místo a umístění na velké bedně!

Díky vyrovnaným výsledkům jsme si nejvíce slibovali od mladších chlapců, kteří běželi ve složení Ondra – Tomík – Honza. Ondra na divácké ztrácel už 2,5 min, ale silným závěrem skvěle dotáhl situaci na 6. místo se ztrátou necelé minuty na Dány. Na druhém úseku Tomík lehce ztratil a předával na 6. místě. A nastupuje Honza Gajda, který včera i dnes sveřepě odmítal Polachovu lékařskou péči při čištění zaneseného kolene :-). Při závodě však naraženinu nevnímal, dobíhal jednoho soupeře za druhým a nejlepším časem v kategorii doběhl české štafetě pro průběžné čtvrté místo. Po několika minutách se však dozvídáme, že Finové možná neorazili nějakou kontrolu, a že se uvidí… A také, že jo, K naší nesportovní radosti se drby naplnily – Finové jsou DISK a my slavíme druhý bronz!

Starší dorostencům smolně rozbíhal Jáchym, který kousek před diváckou kontrolu ve svahu ztratil čip. Po zkušenostech ze sprintu zatejpovaný! Jáchym v těžké situaci udělal, co mohl, čip několik minut neúspěšně hledal a po zbytek závodu aspoň razil mechanicky. Pravidla jsou však v tomto bodu neoblomná, takže i zde byl verdikt jednoznačný… Kluci na druhém a třetím úseku to však vzali naprosto sportovně a po solidních výkonech doběhli na imaginárním 9. místě. Je téměř jasné, že bez hledání SI by velká bedna padla, což nebylo v posledních letech ve starších dorostencích samozřejmé. Ale i toto se v orienťáku stane…

Hvězdou celého mistrovství se stal domácí miláčik Kubo Dekrét, kterého bouřlivý komentátor Marián Dávidík každou chvíli závodu nezapomněl připomenout. A nutno dodat, že zcela po zásluze – Kubo dokázal vybojovat medaili ve všech závodech a především na posledním úseku štafet ukázal soupeřům jednoznačnou převahu.

Výsledky štafet zde.

ZÁVĚR

Kdo dočetl až sem, asi pochopil, že se nám tentokrát nedařilo, jako v posledních letech. V Poháru národů jsme obsadili 6. místo, což je dosud v historii MEDu nejníže. Letos jsme museli čelit několika nepříznivým okolnostem, ať už výše popsaných náhodných nebo s komplikovanou nominací, která neumožnila souběžnou účast na LODM, MEDu a JMS.

Loni jsem v interním dokumentu hodnocení sezóny psal o snížení počtu bodujících závodníků na nominační dráze (10 D + 30H), tentokrát se trend znovu potvrdil, když bodovalo 9 dívek a 29 chlapců. Ve stejné zprávě jsem naopak vyzdvihl zlepšenou kvalitu – celkem 22 závodníků dosáhlo 4 bodů a výše, letos tomu však bylo jen ve 12 případech. Potvrzením nežádoucího trendu je i smutný fakt, že pokud bychom ponechali v nominačních kritériích pevné limity, jak byly nastavené ještě v roce 2011, neměli bychom třeba v kategorii D18 tentokrát koho nominovat…

Toto není kritika konkrétních jednotlivců, naopak bych chtěl všem nominovaným závodníkům bez výjimky poděkovat za velkou snahu a poctivé úsilí, které do všech závodů vložili. Naše celkové výsledky sice moc fanoušků asi nepotěšily, ale myslím, že se pro český OB nestala žádná katastrofa. Dorostenecké mistrovství je teprve první ukázkou světového orienťáku, která slouží hlavně ke sbírání zkušeností – pozitivních i negativních. Pokud se letošní výsledkový výpadek projeví zvýšením našeho dalšího úsilí, měla naše účast potřebný význam. Věřím, že motivovaní závodníci, kteří nás jednou budou chtít úspěšně reprezentovat na JMS či MS, dostali potřebný kopanec a na tento stav zareagují. Doufám, že se to bude týkat mnohem většího počtu dorostenců, než jen nominovaných 16…

Příští rok nás čeká MED v bulharském Velikem Tarnovu, kde můžeme očekávat závody minimálně stejně náročné.