Stejně jako v minulých letech jsme se vydali do zajímavých terénů našich slovenských bratrů. Více než čtyřicítku dorostenců a dorostenek čekalo 6 tréninků v krasovém terénu na Silické planině a sprint v Rožňavě. Hlavním cílem zájezdu bylo sbírání zkušeností v pro nás nevšedním krasovém terénu.

Po středečním přesunu na místo činu jsme mohli ve čtvrtek nahodit OBlek a konečně vyrazit do lesa. Nutno podotknout, že po všechny tréninky nás provázelo nádherné sluneční počasí 10-15 °C, i přes fakt, že v neděli byl přislíben sníh :-).

Prvním tréninkem našeho programu byl seznamovák, při kterém jsme poprvé kroužili kolem hlubokých závrtů. Obíhání takových kulatých tvarů je typickým rizikovým momentem v krasovém terénu. Zde opět nabývá zásadního významu práce s buzolou, která nám pomůže přesně určit směrovou polohu vůči hraně závrtu a tím pádem bezpečnější navigaci. Mapy – D16, D18, H16, H18.

Ještě než přijel zbytek realizačního týmu jsme zvládli odpolední městský sprint v Rožňavě. Hned na první záludnost jsem se nechal nachytat sám, když jsem uvěřil měřítku uvedeném v layoutu mapy. Mapa byla ve skutečnosti v pětce, takže se délky prodloužily o 1/4 původní trati. Z pohledu mapové techniky se však nic nezměnilo. Terén nabízel rychlé pasáže místních živých sídlišť, ale i techničtější kličkování v podchodech a průchodech mezi ploty. Mapy – D, H; výsledky (vzhledem k čilému ruchu ve městě jsme se rozhodli měřit čas pouze mezi startem a cílem); rozbor postupů.

V pátek jsme na kombotechu ještě jednou procvičili zásadní navigační techniky. Terén byl však tentokrát porostově mnohem rozmanitější, takže bylo vedení vrstevnicové linie a držení směru dost ovlivněno kličkováním mezi trnitými keři. Podobné korekce směru však nejsou v OB ničím neobvyklým, porost je rušivým elementem v mnohých terénech, takže i takovou praxi neuškodí občas praktikovat v tréninku. Druhou částí tréninku byl měřený sprintík mezi keříky už v otevřenější části planiny, zaměřený na rychlou orientaci a změnu směru. Mapy – kombo, SIčák; výsledky, mezičasy.

Odpoledne nás čekala délkově nejdelší fáze. Dlouhé postupy jsme běželi na Brázdě, prostoru JWOC klasiky 2012. Terén je výjimečný nejen krasovým reliéfem, ale také třemi různými porostovými oblastmi, kde rychlý listnatý les střídá téměř souvislý hustník a v severní části prostoru polootevřená planina. V podobném terénu je na delším postupu zásadní udržet směr na přímé variantě – to se ne všem úplně dařilo, proto doporučuji tuto techniku stále procvičovat. Našly se však i postupy, kde existovalo více potenciálních variant. Mapy – D16, D18, H16, H18; výsledky, mezičasy, obpostupy. V tréninku se už více projevila i fyzická trénovanost. Schválně si zkuste porovnat mezičasy Terky Janošíkové s chlapci v závěru trati :-).

V sobotu jsme vyrazili na severovýchodní cíp planiny na Sorošku, kde jsme absolvovali middle v nejzarostlejší části mapy. Část lesa však za poslední 2 roky stihla dostatečně vyrůst, také podrost ještě nevystrčil všechny trny, takže tratě nakonec vedly poměrně příjemným polouzavřeným prostorem, střídajícím se s rychlejšími pasážemi. Klíčem k úspěšnému absolvování bylo vnímání významných tvarů kolem čáry a jejich přímé propojení azimutem. Přestože se na trati našlo několik voleb, většina nejlepších mezičasů bylo právě na precizně odvedených přímých variantách. Mapy – D16, D18, H16, H18; výsledky, mezičasy, obpostupy.

Vrstevnicovku jsme běželi naprosto čistém lese téměř bez změny porostů. V cíli byly dokonce slyšet hlasy, že kterékoliv další informace v mapě by byly rušivé. Na tratích bylo potřeba hlídat situaci – v hlušších pasážích hlídat směr k vytipovanému závrtu, příp. jinému objektu a pečlivým hlídáním buzoly předcházet paralelním chybám, v detailnějších částech zase více vnímat tvary, umně kličkovat mezi závrty a dávat pozor na odběh ke správnému následujícímu. Mapy – D16, D18, H16, H18. Trénink jsme běželi volným tempem, čehož někteří využili ke zkrácení a načerpání sil k poslednímu tréninku.

A tím byl hromadný start, který vedl v polootevřených pasážích v blízkosti propasti Brázda. Jednou z mála významnějších voleb postupů byla hned na první kontrolu. Avšak ani holky ani kluci se při výběhu k lampionu nestočili a nevyužili jednoduchou cestovku zleva. Cenné minuty tam ztratila spousta holek, které svorně česaly závrty na východě od kontroly. Příště na jedničku raději jistě… Po prvním pichlavém motýlku následovala rychlá pasáž, kde bylo potřeba přidat do kroku. Často se však stávalo, že na úkor správného odběhu, držení směru a důslednějšího vnímání závrtů. Po druhém motýlku bylo potřeba zase zbrzdit tempo, nebýt zbrklý, ale naopak být důsledný v realizaci postupů v zelené oblasti. Ukázky variant – D, H; výsledky, mezičasy.

Věřím, že těchto pár tréninků dodalo všem další impulsy, které využijete v přípravě a zlepšení vlastního výkonnostního potenciálu. Následujících několik dní doporučuji využít k dočerpání sil, ale společně s trenéry také k analýze vašeho vlastního počínání. Náročné soustředění symbolicky uzavřelo zimní přípravné období. Nastává období jarních závodů, klubových či oblastních soustředění. S tímto souvisí přechod k intenzivnější práci a přípravě směrem k významnějším jarním závodům.

Soustředění nám významně ulehčila spolupráce s TKE a konkrétně s Jožou Pollákem – díky za dodání map a všech potřebných informací! Stejně tak patří dík Michalovi za bezchybnou dopravu, doufejme, že klapne stejně dobře i o prázdninách.

Na závěr patří dík všem účastníkům za velmi solidní přístup k náročnému tréninku. Těm, kteří nepřijeli zcela zdrávi přeji rychlé doléčení zranění. Brzy se na stránkách VD objeví informace ke květnové Akademii OB a nominačkám na EYOC.